Milevsko

Milevsko (německy Mühlhausen) je město v okrese Písek v Jihočeském kraji.

Má přibližně 8 300 obyvatel.

Nejbližší okolí města bylo osídleno již ve starší době kamenné. Archeologické nálezy máme i z mladší doby bronzové, doby halštatské a laténské. Slovanské osídlení je doloženo od 8. století. Na konci 12. století bylo Milevsko významnou křižovatkou obchodních cest. První písemná zmínka z r. 1184 mluví o sídle bohatého velmože Jiřího z Milevska, který zde v r. 1187 zakládá premonstrátský klášter. Řeholníci do Milevska přišli ze Želiva pod vedením opata Jarlocha, pokračovatele Kosmovy Kroniky české z let 1167-98. Klášter po následující období patřil k nejbohatším v Čechách a byl kulturním i hospodářským centrem velké oblasti. Vliv kláštera nacházíme i na území dnešního Rakouska (klášter v Drkolné). Historicky je i doložena milevská stavební huť, která se podílela na stavbě celé řady památek dodnes zachovaných. Roku 1420 byl klášter vypálen husity a většiny majetku se zmocnila šlechta. Nejprve byl ve vlastnictví rodu Rožmberků, od r. 1543 rodu Švamberků a od r. 1581 rodu Hodějovských z Hodějova, za nichž byl proměněn v panské sídlo.

Události roku 1620 a celkový dopad na společnost společně s konfiskací majetku nekatolíkům po Bílé hoře se odrazily i v Milevsku. Majetek byl zabaven a navrácen do rukou katolického řádu premonstrátů přesněji do rukou Strahovského kláštera. Převedení majetku pod správu kláštera mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět opatstvím. V 17. a 18. století je Milevsko zasaženo černou smrtí, která obcházela Evropu v opakujících se morových epidemiích, jež měly katastrofální dopad. V roce 1838 byl ve městě Milevsko zřízen poštovní úřad. Telegraf byl zaveden roku 1875, telefon v roce 1910, k elektrifikaci města došlo v roce 1921. První prostory měla spořitelna od orku 1885 v budově staré radnice. Po dokončení stavby v roce 1909 měla své vlastní prostory. Díky poklesu produktivní populace se oblast začala ekonomicky propadat, až se stala jednou z nejchudších oblastí v zemi, což vydrželo městu až do počátku 20. století.

Arcihtektonickou dominantu města Milevsko tvoří kostel sv. Bartoloměje z 19. století a klášter premonstrátů. Vlevo za kostelem se nachází barokní kaplička, tato byla zasvěcená sv. Janu Nepomuckému a byla postavena roku 1721. Vyřezávaná dřevěná socha , zobrazující světce, je uložena v milevském muzeu. Pomník padlým se nachází vpravo od kostela. Je na něm umístěna deska se jmény těch, kteří padli ve válce. Celkem se jedná o 78 jmen. Zajímavostí je, že se jeden z jmenovaných v pořádku vrátil z ruského zajetí. Nejvýznamnější památkou v Milevsku je klášter Milevsko, nejstarší klášter jižních Čech. Spolu s klášterem byl založen chrám Navštívení Panny Marie. Klášter i chrám Navštívení Panny Marie je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek a i nadále spadá pod správu Královské kanonie premonstrátů na Strahově. V těsné blízkosti milevského kláštera stojí kostel sv. Jiljí. Druhým symbolem Milevska, který je chráněn jako kulturní památka České republiky je kostel sv. Bartoloměje.

Mezi další památky patří: Nová radnice, budova bývalé fary, Nová synagoga, židovský hřbitov.

Přírodní galerie žulových výtvorů se nachází v městském parku Bažantnice, který zde byl zřízen po roce 1880 z iniciativy strahovského opata Zikmunda Antonína Starého na místě někdejší bažantnice ze 17. století (odtud dnešní název parku). Tato umělecká díla byla vytvořena v 90. letech 20. století řadou významných českých i zahraničních umělců při několika ročnících žulového sympozia.